DÍL ČTVRTÝ – „TY JO TY MÁŠ ALE ČERVENOU PRDEL!“

Omlouvám se za vulgaritu hned v nadpisu a doufám, že mi to drahý čtenář odpustí. Jedná se ale o doslovnou citaci a v případě, že by to někoho pohoršilo, dejte mi vědět. Osobě, která to řekla, bych v takovém případě sdělila, ať mluví slušně.

Ve světě BDSM komunity platí několik pravidel a jedno z nich je neprovozovat hry pod vlivem alkoholu. A je to naprosto správně. Potíž je, když ani jeden nedokáže převzít iniciativu za střízliva, protože je to extrémně nepřirozené. A tak se přiznám. Naše poprvé proběhlo po několika jednotkách alkoholu.

A protože si nedokumentuji pouze dotazníky, tak mám i fotku svého zadku po tomto výjimečném večeru. Je zlehounka červený. Honza díky odhozeným zábranám dokázal vyzkoušet, jestli by se mu náhodou nelíbilo vládnout mně a mému zadku pevnou rukou. A já dokázala zjistit, že mi rána na uvedenou zadnici a dominantní vystupování manžela nejen nespouští alarm, ale dokonce se mi to líbí tak, jak jsem si představovala. Jen varuji, že veškeré dosahování blažení jsou s alkoholem podstatně ztíženější.

Ráno jsem se probudila a přemýšlela, jestli nemám morální kocovinu. A zjistila, že si blaženě prohlížím fotku svého zlehka červeného pozadí, vzpomněla si na dámy z Atíku a pochopila je. A tak, jako si ony ukazovaly fotky svých znamení mezi sebou, tak jsem já poslala onu partii mojí nejlepší kamarádce. K její reakci odkazuje název tohoto dílu.

Tahle noc každopádně otevřela Pandořinu skříňku, a proto jsme si objednali spoustu nových hraček, které může Honza použít místo své ruky a jako první zkoušíme pásek. A já jsem u vytržení, že i když to bolí, tak příjemně a mně osobně se to asi líbí víc než samotná ruka. A jako nejzajímavější vnímám to, že ten moment po dopadu rány, kdy vyšlou nervová zakončení informaci o bolesti, tak v ten moment se zvýší fyzická citlivost celého těla, včetně intimních partií. Propojit výprask s mým drážděním přináší nový rozměr blaha a já se celou dobu pohybuju na hranici orgasmu, kterou se díky téhle kombinaci spolu s mikrofonem daří prolomit tak nějak snáz než dřív.

Tohle je rozhodně věc, kterou chceme prozkoumat víc a vědět, jak hračky používat pro co největší potěchu. Připadá mi vhodné se propojit s někým, kdo má víc zkušeností než my. Napadá mě Tabron, která má na svých stránkách lekce výprasku (neboli spanku), ale protože je žena, necítím se s tou představou úplně komfortně. Zní to absurdně, ale připadá mi přirozenější, když dostanu konsensuálně na zadek od muže než od ženy. A tak objevuji Ardentovy stránky, posílám mu e-mail a domlouváme se, že přijede o pár dní později k nám. Doporučuje, abych byla připravená, že budu odhalená, ideálně ve spodním prádle, případně můžu být nahá. Čeká nás nejen informace o možných nástrojích, ale i o tom, jak budovat scénu. Budovat co?

O pár dní později pak vítáme Ardenta u nás. V ruce má velkou tašku a na ní položené rákosky. A je to naprosto bizarní situace. Fakt k nám do domu přichází chlap, který bude Honzovi ukazovat, jak dát výprask svojí ženě? Aspoň že vypadá normálně, jako žena si dovolím poznamenat, že i dobře.

Jako první nám se smíchem nám sděluje, že si nejdřív povíme ty technické věci a pak mě s Honzou zbijou. Čumím na něj s otevřenou pusou a příšerně se stydím. Kdybych mohla, tak se propadnu do země, a ještě ten prostor nad sebou zahrabu. Sedneme si ke stolu, všichni tři pijeme vodu a Ardent vypráví. Kam mířit a kam nemířit rákoskou, v čem jsou dobré bičíky a biče, jak se dají použít důtky a že variantou k pásku je tawse. Vypráví, jak k tomu všemu patří i atmosféra, jak s ovládanou osobou zacházet. Jak získat důvěru, že mu jako ovládaná neupadnu a jak mě naopak složit k zemi a zase zvednout. A protože nemám 50 kg, tak se k tomu hodí znát body-mechaniku.

Kroutím prsty na nohou a začíná mi být zle, že je tu čas, kdy se budu muset svléct a tohle všechno budou zkoušet na mně. Nebýt takový blázen, který chce opravdu realizovat to, co ho zajímá, tak bych utekla. A Ardent vypadá spokojeně, že se bojím. Dokud mě to prý neparalyzuje, tak je to jen ku prospěchu věci. Cože?

Udělá na mě dojem, že se ptá, jestli na mě smí sahat. Oba s tím souhlasíme a Ardent mě posílá odhodit svršky.

Stále vyděšená a teď ještě víc stydlivá přicházím tentokrát již jen v kalhotkách a podprsence a lehám si na břicho na připravený prostor tak, abych byla ohnutá. Nejdřív zkouší pásek a popisuje, že nemůžeme začít rovnou velkými ranami, ale je třeba kůži připravit a mně přichystat moment překvapení, takže když už si vrním blahem, že je to příjemná bolest, dostanu násobně větší ránu, až vykřiknu. A Ardent se rozesměje tak, že mi z toho tuhne krev v žilách. Totéž po něm si zkouší Honza a já nevím, jestli se smát nebo být nadšená nebo co si myslet, protože nade mnou stojí zjevně dva úchylové, kterým se líbí mě bít, baví se o technice a já jsem napůl objekt a napůl jejich objekt zájmu a je to sexy a je to úplně nevhodný a určitě i zvrhlý a mně se to líbí, protože jsem taky zvrhlá. Pokračují s rákoskou a pochvalují si proužky, které mi dělají a já za chvíli nepoznám, kdo z nich dělá co, dokud Ardent nezačne ukazovat, jak do toho vložit tu emoci – občas se trestané dotknout – a na můj zadek po 8 letech poprvé sahá někdo jiný, než můj muž a já se hrozně stydím za to, že se mi to líbí a ještě víc za to, že můj muž může vidět, že se mi to líbí a celý je to taková kombinace pocitů, které nedokážu úplně pobrat a začínám se v tom ztrácet a přitom se nutím zůstat nad věcí a při smyslech a decentní a slušná, což jde se zadkem v krajkových kalhotkách hodně těžko.

Ardent mě chytá za vlasy a ukazuje, jak mě vodit po místnosti a jak mě dostat na zem, která studí. Zase nade mnou stojí oba, každý mě drží za jednu nohu a trénují, jak mě otočit jen tlakem na kotník, a to už se opravdu rozesměju nahlas. Je to reakce na něco neznámého, čemu nerozumím a nechápu to a svým smíchem ten večer pomalu posouvám do závěru. Potřebovala bych se stočit do klubíčka a jen si přemýšlet, protože jedno vím jistě – sice jsem se styděla, ale hrozně se mi to líbilo.

Jestli se ale takhle cítím z lekce spanku, jaké to bude, pokud zkusíme kurzy shibari?